Byť létání s FPV závodní koptérou není jednoduché, rozhodně stojí za to překonat vstupní bariéru a začít. Proto, abyste jste se stali „dospělými“ piloty, se musíte naučit několik věcí. Musíte se naučit drony stavět, opravovat a nastavovat (s tím vám do jisté míry pomůže náš tutoriál a kurz stavění) a musíte se naučit koptéry řídit. Klasická závodní koptéra váží něco kolem půl kila, létá hravě přes 100km/h a motory se točí i více něž 30 000 otáček za minutu. Pilotování závodní koptéry vyžaduje jistou dávku zodpovědnosti.
Jedna z cest, jak se naučit létat je začít s malou, lehkou a bezpečnou koptérkou, s whoopem. Whoopové jsou nejmenší FPV koptérky vážící jen několik desítek gramů. Z pravidla mají chráněné vrtule, létání s nimi je bezpečné a vydrží nejeden pád. Whoop je koptérka určená do vnitřních prostor, můžete s ní tedy létat v obýváku, kanceláři nebo tělocvičně. S Whoopem si užijete spoustu zábavy i jako zkušený pilot. V začátcích doporučujeme začít létat s Whoopem bez FPV kamery a brýlí a ve stabilizovaném angle módu ve, kterém se koptéra sama rovná do horizontální polohy a vy ovládáte úhel naklopení.
Samozřejmě je možné naučit se létat rovnou s klasickou závodní koptérou. Závodní koptéry jsou různých velikostí a každá má nějaké klady a zápory. Více o jejich rozdělení si můžete přečíst zde. Pokud chcete „plnotučného“ závodního drona, doporučujeme začít s 5″ freestyle koptérou. Není nezbytné mít jako první závodní koptéru hned tu nejlepší, která je na trhu. V začátku si můžete pořídit kvalitnější vysílačku a FPV brýle. Toto vybavení vám vydrží na dlouhou dobu a opotřebuje se výrazně pomaleji než koptéra samotná. První závodní koptéra slouží primárně pro naučení. Nemusí mít nejvýkonnější motory a co nejlehčí rám (v autoškole také nejezdíte s Teslou). V začátcích budete hodně padat. První koptéra by měla být z funkčních levných komponent, které se v případě poškození snadno vymění za nové a rámu, který pády vydrží. Pro začínající piloty máme připravené sety Mini 210 a Mini X 210. Když se naučíte létat natolik, že vám tyto sety přestanou stačit, snadno se dá koptéra upgradovat na lepší a rychlejší.
Pro létání se závodní koptérou vždy vybírejte velký otevřený prostor bez lidí a domů. Na začátku doporučujeme naučit se základy ovládání koptéry bez FPV brýlí (tzv. LOS – line of sight) alespoň ve stabilizovaném angle módu. Základem pilotování je umět udržet výšku koptéry. Plyn je poměrně citlivý a je třeba ho přidávat a ubírat plynule. Jakmile vzlétnete, koptéra bude v horizontální poloze, ale i tak nebude stát na jednom místě, ale pomalu poletí na některou stranu. První cíl, je zvládnout udržet koptéru na jednom místě ve stejné výšce. Vzlétnete cca do úrovně očí a jemnou korekcí plynu držíte koptéru ve stejné výšce zatímco druhým kniplem se snažíte udržet pozici. Jedna nebo druhá činnost samostatně těžká není, ale dělat obě věci zároveň vyžaduje trochu cviku. Když toto zvládáte, můžete začít poletovat po místnosti, přičemž zadní část koptéry směřuje k vám. Další krok je umět s koptérou létat, když je k vám čelem nebo bokem. Pokud namíříte koptéru čelem k vám, směr ovládání se prohodí. Pravá je levá a dopředu znamená k vám. Toto je na naučení obtížnější, nicméně pro FPV létání tuto dovednost nepotřebujete. Když jste si s ovládáním jisti, můžete začít létat osmičky, kruhy nebo začít prolétávat mezi překážkami a určitě je čas přejít na FPV.
S FPV se vám otevře nový svět možností. Odpoutáte se od země a stanete se závodní koptérou. Chvilku trvá, než si na ten pohled z výšky zvyknete. Pro mozek je neobvyklé, že se rychle pohybujete prostorem, ale tělo je pořád na zemi. Pro lepší rovnováhu je lepší při létání sedět. Je také třeba se naučit z obrazu odhadovat vzdálenosti a zvyknout si na chování koptéry. Nejspíš jste viděli spoustu krásných HD záběrů závodních dronů prolétávajících krajinou. Na takových koptérách se vozí kamery dvě. Jedna kamera je pro pilota a druhá kamera typu GoPro pro pořizování právě takovýchto záběrů. Bohužel obraz podle kterého pilot koptéru řídí má kvalitu o poznání horší. Pro FPV se používají analogové kamery a analogové video-vysílače. Obraz má tedy jen 576řádků (PAL) a bezdrátový přenos také na kvalitě nepřidá. Analogový přenos je o proti digitálnímu (který bývá HD) výrazně levnější a má menší latenci. Obraz, který pilot vidí v brýlích má zpoždění typicky do 30ms. Při rychlostech, jakými závodní koptéry létají, je velmi důležité, aby latence mezi vysílačkou, koptérou a pilotovým obrazem byla co nejmenší.
FPV se ve většině případu létá v akrobatickém módu, kdy řídíte úhlovou rychlost naklápění koptéry a koptéra se sama nestabilizuje do horizontální polohy, ale zůstává nakloněná. Ze začátku je tento způsob řízení obtížnější, ale časem si na něj zvyknete, naučíte se ho a přijde vám naprosto přirozený. Závodní koptéra nestojí na místě, ale letí nakloněná vpřed. Aby pilot viděl horizont a kamera nekoukala do země, je třeba kameru vyklopit nahoru. Do začátku je vhodné zvednout kameru o 15-20°. FPV létání se dá velmi dobře a bezbolestně natrénovat na simulátoru, který rozhodně doporučujeme! Simulátor vám ušetří spoustu pádů a starostí. Simulátory jsou relativně věrné na chování. Zvyknete si na pohled z koptéry a zautomatizujete si ovládání. Létání se skutečnou koptérou po několika hodinách na simulátoru bude výrazně snazší. Doporučujeme simulátory Velocidrone, Liftoff a DCL – The Game. Pokud nevíte jak připojit vysílačku k počítači, pomůže vám tento článek. Majitelé Flysky vysílaček budou potřebovat speciální USB kabel.