Vysílačka a přijímače

Vysílačky už jsme zmínili v kapitole o frekvencích. Teď se na ně podíváme trochu blíž a vysvětlíme si, některé základní pojmy. V první řádě bychom chtěli zmínit Módy vysílaček. Existuje hned několik variant, jak se dají nakombinovat pohyby pák při ovládání modelu.

Česky Anglicky 1 Funkce
Plyn Throttle Zvýšení otáček všech motorů
Výškovka Pitch / Elevator Klopení. Otáčení modelu dopředu a dozadu
Křidýlka Roll / Aileron Klonění. Otáčení modelu do stran
Směrovka Yaw / Rudder Bočení. Otáčení modelu kolem svislé osy

Tyto pojmy budete potřebovat při nastavování rádia, případně řídící jednotky v modelu, takže si dobře zapamatujte všechny tvary. Zpět k módům. Rozlišujeme dva základní módy, které standardně můžete v obchodech pořídit. Mód 1 se vyznačuje především tím, že má plyn na pravé páce. Plynová páka je sdílena ještě s kloněním. Levá páka obsluhuje klopení a směrovku. U módu 2 je plyn na levé páce spolu se směrovkou. Z toho plyne, že na pravé páce je klopení a klonění (výškovka a křidýlka). Módy 3 a 4 jsou dosti exotické a jsou kombinací těch dvou předešlých.

Nejčastěji používané módy

Který mód si vyberete je čistě na vás. Bývalí letadélkáři obvykle používají Mod 1, pro koptéry je ale nejrozšířenější Mod 2, takže pokud začínáte, zvolte raději dvojku. Každopádně přeučit se, je možné, jen to chvíli bude trvat. Většina lepších i těch čínských rádií umožňuje různým způsobem přehození pák, čímž dojde ke změně módu. Na internetu je spousta návodů.

Takže mód máme vybraný a teď si zvolit vhodné rádio, které má ty správné funkce a vhodný počet kanálů. Jeden kanál slouží po pro jeden povel RC modelu. Na základní ovládání multikoptéry nám stačí 4 kanály: klonění, klopení, bočení a plyn. Ale pokud má mít model i možnost ovládat letové režimy nebo barvu LED diod, tak je potřeba dalšího kanálu. U delta křídla, nebo letadla bez směrovky, nám stačí třeba jen tři kanály.

Na ovládání ostatních kanálů, jako je přepínač letového režimu, LEDek, či tzv. disarm (okamžité vypnutí motorů), je nutné, aby rádio disponovalo pákovými přepínači a potenciometry. Přepínačem můžete volit dvě až tři hodnoty, podle toho kolika polohový přepínač je. Otočným potenciometrem si potom volíte hodnotu např. od 0 do 100.

Teď jaké rádio vybrat? Pokud si koupíte kompletní set, tzv. RTF (Ready To Fly), tak ten obsahuje model, baterii, většinou nabíječku, vysílačku a jiné příslušenství. Nemusíte tedy dokupovat nic. Takovou vysílačkou jde ovládat většinou jen model dodaný k ní. Málokdy umožňuje detailní nastavení. To, které je uloženo, je dostačující pro ten daný model. Takovým setem může být například Syma X5 nebo Eachine E010, či z těch už dražších DJI Phantom. Ale pokud plánujete stavbu jedné a více koptér, letadel nebo jiných modelů, pak je dobré pouvažovat nad univerzálním pákovým rádiem. K tomu si potom můžete dokoupit příslušné přijímače a modely si v rádiu nastavovat podle vaší libosti. Ceny se mohou pohybovat od 1500,- Kč za Flysky FS-i6, za pokročilejší rádio FrSky Taranis Q X7 zaplatíte zhruba 3000,- Kč, až po rádia za desítky tisíc. Záleží jen na vás, jak vás to bude bavit a kolik do rádia budete chtít investovat. Takovým zlatým středem a velmi oblíbeným rádiem je FrSky Taranis Plus X9D+. Výhodou FrSky je nejen firmware OpenTX, ale i to, že nabízí spoustu různých přijímačů od těch nejmenších za cca 400,- Kč, až po specializované pro dálkové lety L9R. Tato moderní rádia, umožňují nastavení přes počítač a většinou i použití jako ovladač pro simulátory. Některá programovatelná rádia umožňují pilotovi také zobrazovat telemetrické údaje o modelu, jako je síla signálu, spotřeba energie, rychlost atd.

Jednoduché základní rádio Flysky i6
Nejrozšířenější rádio FrSky Taranis X9D+

Přijímače

Aby se nějak projevil povel, který jste vydali vysílačkou na chování modelu, tak je potřeba do něj instalovat přijímač. I přijímače se rozlišují podle počtu kanálů. Např. tří, čtyř, šesti, osmi ale i 16 kanálové. Další důležitou věcí je, jaký druh signálu (protokol) vám z přijímače do řídicí jednotky vychází. Může to být PWM, PPM, PCM, S.Bus, atd. PWM (Pulse Width Modulation) odesílá signál každého kanálu po jednom vodiči. Takže pro základní 4 kanály potřebujete připojit 4 vodiče. V letadle to nevadí, ale v koptéře by nám takové množství kabelů a konektorů zbytečně překáželo. PPM (Pulse Position Modulation) nebo také označovaný jako CPPM je na tom lépe. Ten je schopen po jednom signálním vodiči vést hned několik signálů. Nevýhodu má v tom, že jednotlivé signály posílá za sebou, takže může vznikat pomalejší odezva. PCM (Pulse Code Modulation) už posílá digitální signál, tzn. nuly a jedničky, ale vyžaduje specifické koncové zařízení. A pak tu jsou skvělé sériové protokoly, které nám umožní „čistější“ stavbu. Všechna data (signály kanálů) jsou odesílány po jednom vodiči. Výrobci označují své sériové protokoly různě: FrSky a Futaba – SBUS, Flysky – IBUS, Spektrum – Spektrum1024, Spektrum2048, JR – XBUS. Sériové protokoly jsou schopny po jednom kabelu vydávat povely 14 až 16 zařízením. Takže z přijímače bude vyveden signální kabel, napájení a zem a tyto tři nám stačí k tomu, abychom mohli ovládat klopení, klonění, bočení, plyn, změnu letových režimů, LEDek, třeba i ovládání gimablu kamery, bzučáku atd. Určitě volte vysílačku jejíž přijímače umí některý ze sériových protokolů. Usnadní Vám to spoustu práce. Pokud potřebujete na vybavení šetřit, vysílačka FlySky i6 vám dobře poslouží. Pokud to ale myslíte vážně a chcete si s nastavením vyhrát, potom volte jednoznačně některé z rádií FrSky.

Bindování

Přijímač je potřeba s vysílačkou spárovat neboli nabindovat. Při tomto procesu vytvoří rádio jedinečný kód pro daný přijímač, začne jej vysílat a s pomocí výrobcem daného procesu (tlačítkem, zkratováním pinů atd.) připraví Rx na příjem tohoto kódu. Obě zařízení se pak restartují a už si spolu mohou povídat. Pokud se rozhodnete již spárovaný přijímač přidružit jinému modelu nastavenému v rádiu, tak pouze proces zopakujete.

S bindováním trochu souvisí test dosahu (angl. range test). Teoreticky by se měl provést při každém novém nabindovaném přijímači, abyste si ověřili, že funguje, jak má. Jde o to, že rádio se nastaví do režimu range test. Tímto sníží svůj výkon zhruba deseti násobně (záleží na výrobci). Vy pak s rádiem ujdete od modelu takovou vzdálenost, dokud nevypadne signál. Model je vhodné mít výše nad zemí. Tuto vzdálenost vynásobíte tím např. deseti násobkem a dostanete zhruba maximální vzdálenost na jakou se s modelem dostanete bez ztráty signálu.

Failsafe

U bindování jsme nastínili ztrátu signálu. Co se pak s modelem stane? Pokud nemáte autopilota s možností automatického návratu, tak model skončí na zemi. Přijímač nebo řídicí jednotka se dá nastavit na to, co má provést při výpadku signálu. Buď mu nastavíte hodnoty pro jednotlivé kanály, nebo například pozvolné ubírání plynu, pokud to rádio a přijímač umožňuje. Failsafe můžete nastavit i u některých řídících jednotek, které nabídnou větší možnosti nastavení. Velkou kvadrokoptéru a větší letadla s GPS můžete nastavit tak, aby se při ztrátě signálu vrátily na místo vzletu (funkce RTH – Return To Home), nebo dokud nedojde k obnovení spojení. U závodních koptér doporučujeme úplné vypnutí motorů, pokud tedy vypadne signál, tak kvadrokoptéra půjde k zemi nejrychlejší a nejbezpečnější možnou cestou. Jinak by po výpadku mohla nepředvídatelně letět a mohla by někoho zranit nebo způsobit nějaké škody. Failsafe je proto první věc, kterou byste měli nastavit, ideálně právě tak, aby při výpadku vypnuly motory (tzv. drop). Pokud failsafe nastavíte špatně, tak vám při výpadku koptéra může klidně uletět do neznáma a už jí nikdy neuvidíte.

Rádio může být první částí, kterou si koupíte a nebude vám doma zbytečně ležet. Pokud si pořídíte takové, které můžete připojit k počítači, tak si můžete krátit čas učením a trénováním na simulátorech.

Další díl